|
|
UAV monitoring of montane peatbogs
Kevešová, Adriana ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Lendzioch, Theodora (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou UAV snímků využívaných k monitorování prostředí, v tomto případě zvláště citlivého ekosystému rašeliniště. Za těchto okolností je zásadní nedestruktivní aspekt monitorování UAV plynoucí z dálkového průzkumu studované oblasti. Na úvod do problematiky, příklady využití UAV technologií a možnosti jejich aplikace při monitorování rašelinišť navazují příklady vizuální analýzy dat pomocí různých softwarů na multispektrálních datech získaných na rašeliništi na Rokytce v Národním parku Šumava. Klíčová slova: UAV, monitoring, rašeliniště, DPZ, multispektrální snímkování, klasifikace
|
|
|
Analýza energetické bilance intravilánu města pomocí metod dálkového průzkumu Země
ŠOUREK, David
Energetická bilance intravilánu každého sídla je závislá na specifikách aktivního povrchu a dalších komplexních jevech. Převažují plochy se suchým a nepropustným charakterem v porovnání s okolní krajinou. Různé druhy zástavby mají odlišné vlastnosti, jež určují způsob distribuce slunečního záření prostřednictvím energetických toků. Ty vyjadřuje především zjevné teplo, latentní teplo výparu a teplo vedené do půdy. Důležitou roli v podílech daných toků hraje vegetace, která dokáže efektivně transformovat příchozí solární radiaci a ovlivnit tím mikroklimatickou situaci prostřednictvím klimatizačního efektu evapotranspirace a dalších ekosystémových služeb. Účinnost závisí na stavu vegetace a panujících podmínkách (roční období, počasí, zásoby vody atd.). Za zájmové území bylo zvoleno město Písek. Zkoumání probíhalo ve dvou letních a dvou podzimních termínech roku 2019 pomocí dálkového průzkumu Země a statistického vyhodnocení. Výsledky ukázaly závislost růstu toku latentního tepla výparu v lokalitách s vyšší hustotou vegetace a dostatečnou zásobou vody. Vysoká teplota povrchu a tok zjevného tepla se vyskytovaly v zástavbě s převažujícími materiály s velkou tepelnou kapacitou, tj beton, asfalt, plech, kámen apod. Byly tak definovány problematické kategorie zástavby z pohledu přehřívání ploch a výskytu lokálních tepelných ostrovů. Konkrétně se jednalo o historické centrum, průmyslové zóny a obchodní zóny. Lepší mikroklimatická situace panovala v parku s vodní plochou, suburbiích a zástavbě rodinných domů.
|
|
|
Analýza využitelnosti družicových dat pro monitoring pohybu skalních ledovců
Palúchová, Miroslava ; Brůha, Lukáš (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Analýza využitelnosti družicových dat pro monitoring pohybu skalních ledovců Abstrakt Skalní ledovce jsou typickým povrchovým tvarem periglaciálního prostředí velehor. Pohyb aktivních skalních ledovců a změny v jeho rychlosti jsou důležitým indikátorem změn klimatu. V případě nestability mohou skalní ledovce představovat ohrožení pro antropogenní objekty a/nebo obydlené oblasti. Předkládaná práce se zabývá otázkou monitoringu pohybu skalních ledovců s využitím družicových dat. Představuje a popisuje dvě základní metody pro detekci a měření pohybu povrchových tvarů reliéfu na optických a radarových snímcích. Těmito metodami jsou ztotožnění obrazu a diferenční radarová interferometrie. Cílem práce je hodnocení využitelnosti daných metod ve výzkumu pohybu skalních ledovců. Práce poskytuje přehled existujících družicových dat a také rozbor jejich vhodnosti pro analýzu v závislosti na rychlosti pohybu skalních ledovců. Klíčová slova: dálkový průzkum, monitoring pohybu, skalní ledovce, ztotožnění obrazu, DInSAR
|
|
|
Stanovení rozsahu sněhové pokrývky z radarových dat
Součková, Jana ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Práce pojednává o mapování sněhové pokrývky z časové řady snímků SAR ze senzorů ENVISAT ASAR a TerraSAR-X. Metodika je založena na tzv. Naglerově algoritmu, který pracuje na bázi změny absorpce radarového signálu vlivem obsahu vody v kapalném stavu ve sněhové pokrývce. Podle zvolené prahové hodnoty je pak snímek klasifikován na oblasti s tajícím sněhem a bez něj. Výsledky jsou porovnány s mapami sněhové pokrývky z optických dat MODIS a s daty z meteorologických stanic ČHMÚ. Hlavními cíli práce je nalézt nejvhodnější dobu pro pořízení referenčního snímku, zjistit změnu prahové hodnoty vzhledem k výběru referenčního snímku, v závislosti na typu krajinného krytu. Posledním úkolem je vyzkoušení stejného postupu na datech o kratší vlnové délce. Získané poznatky budou použity pro úpravu metodiky mapování sněhové pokrývky ze SAR dat na území ČR.
|
|
|
Využití družicových dat vysokého časového rozlišení pro sledování lesních ploch v Česku
Musilová, Romana ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Lysák, Jakub (oponent)
Využití družicových dat vysokého časového rozlišení pro sledování lesních ploch v Česku Abstrakt Zkoumání lesních ploch pomocí dat dálkového průzkumu Země se v současné době stále rozvíjí. Tato práce je zaměřena na zhodnocení možností užití dat vysokého časového rozlišení z družice ENVISAT, konkrétně ze senzorů MERIS a AATSR. Nejdříve byla určena dvě modelová území, a to Krkonoše a oblast Železných hor a Žďárských vrchů. Vybraná data byla nejdříve předzpracována, následně byly vypočítány vegetační indexy, které byly využity pro popis chování lesních porostů během vegetačního cyklu, posouzení jejich zdravotního stavu a hodnocení vlhkostních poměrů s využitím dat AATSR. Další část práce se zabývala návrhem vlastního jednoduchého algoritmu, jež by umožnil zvýraznit lesní plochy na snímcích MERIS. Na závěr jsem provedla srovnání využití jednotlivých vybraných indexů pro monitoring lesních ploch uvedeného typu dat. Klíčová slova: DPZ, lesní plochy, MERIS, AATSR, Envisat
|
|
|
Detection of Equilibrium Line Altitude (ELA) Changes from Remote Sensing Data; Case Study from the Cordillera Blanca, Peru
Paraj, Zsolt ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Kropáček, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je zmapovat změny ledovců v Cordillera Blanca v období od roku 1987 do roku 2014. Tato diplomová práce zaměřuje pozornost na tři hory a jedenáct ledovců v severní části Cordillera Blanca. Vstupní data tvoří 29 Landsat scén (Landsat 4,5,7 a 8) a ASTER globální digitální výškový model verze 2. Poloautomatický klasifikační algoritmus je vytvořen na základě prahových hodnot zjištěných spektrální analýzou vybraných typů krajinného pokryvu v Cordillera Blanca. Kromě toho, výšková změna střední sněžné čáry (Equilibrium line altitude - ELA) je vypočtena pro všechny tři hory a jedenáct ledovců. Dále je počítána změna ledovců v závislosti na sklonu a aspektu. Výsledky této práce jsou prezentovány v podobě map, tabulek a grafů. Výsledky klasifikace jsou porovnány s GLIMS databází ledovců a s terénním měřením provedeném Mgr. Adamem Emmerem. Na závěr jsou diskutovány výhody a nevýhody snímků pořízených novým satelitem Landsat 8. Klíčová slova: DPZ, Landsat, klasifikace, mapování sněhu a ledu, ELA, Cordillera Blanca
|
|
|
Klasifikace silniční sítě z dat leteckého laserového skenování a optických dat DPZ vysokého rozlišení
Kuchařová, Jana ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Klasifikace silniční sítě z dat leteckého laserového skenování a optických dat DPZ vysokého rozlišení Abstrakt Objektová klasifikace krajinného pokryvu je v současné době jedním ze způsobů zpracování dat dálkového průzkumu Země. Klasifikace pouze silniční sítě je specifická, protože je pokryta antropogenním materiálem a má jiné vlastnosti než ostatní prvky krajiny. Tato práce se zabývá možností využití kombinace dat z leteckého laserového skenování a optických dat vysokého rozlišení pro detekci silniční sítě v dané lokalitě. Předpokladem je, že použití dvou různých typů dat by mohlo poskytnout kvalitnější výsledky, jelikož data z leteckého laserového skenování přinášejí velmi přesnou informaci o poloze a výšce bodu, zatímco družicová data velmi vysokého rozlišení reprezentují skutečnou krajinu. Hledání vhodných příznaků a klasifikačních pravidel pro jednoznačné určení silniční sítě je jedním z cílů práce. Důležité bude také vhodné nastavení parametrů segmentace, která je nedílnou součástí objektové klasifikace obrazu. Dalším z cílů je ověření přenositelnosti klasifikační báze na jiné území. Výsledky by měly dát odpověď na to, zda vytvořený postup je možné aplikovat i nad jinou lokalitou, a také, zda využití dvou typů dat může přinést kvalitnější výsledky. Testované oblasti se nacházejí v České republice a...
|
|
|
Classification of glacial lakes and methods of inventory
Pisarčíková, Alexandra ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Klasifikácia glaciálnych jazier a metódy ich inventarizácie Abstrakt: Klasifikácia glaciálnych jazier má svoje využitie po celom svete. Doposiaľ však neexistuje jednotný systém typológie, ktorý by umožnil zjednodušenie a zvýšil efektívnosť práce pri inventarizácii jazier. Práca sa venuje najprv vytvoreniu prehľadu definícií pojmov glaciálneho jazera rozdelenému podľa euro-atlantickej a ázijskej literatúry a ich následnému zhodnoteniu. Inventarizácia glaciálnych jazier je úzko spojená s ich klasifikáciou. Preto práca následne prezentuje jednotlivé metódy, ktoré vedú k vytvoreniu inventára jazier. Základom vytvorenia návrhu systému klasifikácie je rešerš z už vytvorených klasifikácií glaciálnych jazier a analýza, pomocou ktorej bolo možné vytvoriť návrh typológie. Celkovo je klasifikácia jazier rozdelená do dvoch hlavných skupín: podľa polohy voči ľadovcu alebo reliéfu a podľa typu hrádze. Následne bolo na základe inventarizačnej tabuľky v záujmovej oblasti analyzovaných 280 glaciálnych jazier. Na základe vytvoreného návrhu klasifikácie sa v rámci inventarizácie klasifikovala väčšina jazier, a tým návrh typológie potvrdil svoje aplikované využitie. Kľúčové slová: glaciálne jazero, typológia, klasifikácia, inventarizácia, DPZ
|
|
|
Analýza změn krajinného pokryvu v oblasti Sokolovska s využitím GIS a DPZ
Šubr, Ondřej ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Rojík, Petr (oponent)
Sokolovsko patří v rámci České republiky k regionům, kde těžba uhlí způsobila velký zásah do vzhledu tamní krajiny. Následnou rekultivační péčí je z těchto postižených ploch utvářena nová krajina, avšak na výzkumné bázi je zde uplatňována i bezzásahovost a principy přirozené sukcese. Tato diplomová práce na příkladu Velké podkrušnohorské výsypky prošetřuje vliv způsobu založení, resp. reliéfu výsypkové plochy na intenzitu samovolného zarůstání vegetací a to na základě dat získaných dálkovým průzkumem Země. K odhalení intenzity vegetačního krytu na zájmové ploše byly využity vegetační indexy NDVI, resp. SAVI. Z výsledků je zjevné, že výrazně rychleji zarůstají plochy ponechané v původním, zvlněném reliéfu. Taktéž bylo zjištěno, že zarůstání nerekultivované plochy Velké podkrušnohorské výsypky v té části, jejíž reliéf byl urovnán v době vzniku se v čase liší od nerekultivované plochy, jejíž reliéf byl ponechán v původních vlnách a posléze přesypán novým výsypkovým materiálem. Nakonec byla porovnána intenzita zarůstání nerekultivované plochy Velké podkrušnohorské výsypky v té části, jejíž reliéf byl ponechán v původních vlnách a posléze urovnán a intenzita zarůstání v té části, jejíž reliéf byl ponechán v původních vlnách a posléze přesypán novým výsypkovým materiálem. V tomto případě statisticky...
|
|
|
Detection of Equilibrium Line Altitude (ELA) Changes from Remote Sensing Data; Case Study from the Cordillera Blanca, Peru
Paraj, Zsolt ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Kropáček, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je zmapovat změny ledovců v Cordillera Blanca v období od roku 1987 do roku 2014. Tato diplomová práce zaměřuje pozornost na tři hory a jedenáct ledovců v severní části Cordillera Blanca. Vstupní data tvoří 29 Landsat scén (Landsat 4,5,7 a 8) a ASTER globální digitální výškový model verze 2. Poloautomatický klasifikační algoritmus je vytvořen na základě prahových hodnot zjištěných spektrální analýzou vybraných typů krajinného pokryvu v Cordillera Blanca. Kromě toho, výšková změna střední sněžné čáry (Equilibrium line altitude - ELA) je vypočtena pro všechny tři hory a jedenáct ledovců. Dále je počítána změna ledovců v závislosti na sklonu a aspektu. Výsledky této práce jsou prezentovány v podobě map, tabulek a grafů. Výsledky klasifikace jsou porovnány s GLIMS databází ledovců a s terénním měřením provedeném Mgr. Adamem Emmerem. Na závěr jsou diskutovány výhody a nevýhody snímků pořízených novým satelitem Landsat 8. Klíčová slova: DPZ, Landsat, klasifikace, mapování sněhu a ledu, ELA, Cordillera Blanca
|
host ::
RSS.